Anketa
Třídění odpadů
Třídíte odpad?
ANO, částečně
282282
282 hlasů
NE
4343
43 hlasů
ANO
270270
270 hlasů
Kontakty

Městský úřad Kopřivnice
odbor životního prostředí
Štefánikova 1163
742 21 Kopřivnice

e-mail:

tel: 556 879 786

kontakty na pracovníky

Zastavení č.2 - Jasníkova studánka

Jasníkova studánka  (415 m n.m.)

Jasníkova studánka byla postavena v místě pramenného vývěru podzemní vody ve svahu pravého břehu bezejmenného pravostranného přítoku Kopřivničky, kde se stýkají nepropustné slínovce a jílovce s propustnými pískovci a slepenci. Je nazvána podle kopřivnického rodáka Adolfa Míčka - Jasníka (1888 - 1928), básníka a snílka, který zde sedával a tvořil okouzlený nádhernou přírodou. Vydatný pramen studánky s křišťálově čistou vodou je vyhledáván četnými návštěvníky. Studánka je na seznamu kulturních památek okresu Nový Jičín.

Studánka leží v Motýlím údolí - pojmenovaném ve 30. letech 20. století Klubem československých turistů. Název byl odvozen od značného výskytu motýlů ve zdejším údolí, daným tehdejším vysokým podílem kvetoucích bylin v mladém listnatém lese a na okraji pasek.

Skalní podloží v okolí studánky je vytvořeno stykovou linií dvou rozdílných vrstev ve směru východ – západ až jih, které jsou součástí slezské jednotky. Ve směru na západ a sever jsou chlebovické vrstvy (nejstarší část slezské jednotky – svrchní jura – spodní křída), které tvoří několik desítek metrů mocné pásmo s metrovými polohami křemenných pískovců a slepenců s valouny štramberských vápenců. Ve směru na jih se jedná o bašské vrstvy (mladší část slezské jednotky – spodní – svrchní křída) tvořené střídáním centimetrových až decimetrových poloh vápenců, slínovců a centimetrových poloh jílovců. Horniny v bašském vývoji jsou erozi poměrně odolné a budují nápadné vyvýšeniny v okolí. Obě vrstvy jsou součástí těšínsko – hradišťského souvrství tvořícího nejstarší a střední část slezské jednotky. Pokryv představují převážně svahové uloženiny, často jílovitopísčité, s úlomky pískovce a vápence.

Údolí končí tzv. „Záhuřím“ s periodickou studánkou. Ta pramení pouze po vydatných deštích, kdy spodní vody, pravděpodobně krasového původu, pronikají na povrch. Záhuří bylo podhradní osadou pod Šostýnem, kde ještě v 19. století byly znatelné role tehdejších osadníků.

V okolí studánky roste vlhkomilná květena - mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), pšeníčko rozkladité (Milium effusum), čistec lesní (Stachys sylvatica).

Mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium)

Pšeníčko rozkladité (Milium effusum)

Čistec lesní (Stachys sylvatica)

 

 

 

 

 

V okolních lesích můžeme spatřit řadu typicky lesních druhů živočichů, ale také druhy, kteréKuna skalní - Martes foina sem pronikají z nelesního okolí a druhy, které upřednostňují vlhčí podmínky.

Kuna skalní (Martes foina) – se liší od kuny lesní rozšířením bílé skvrny vpředu na hrudi až na přední končetiny. Žije v okrajových částech lesů a proniká až k lidským obydlím. Živí se také ovocem.

Myšice temnopásá (Apodemus agrarius)Myšice temnopásá (Apodemus agrarius) – se pozná podle nápadného hřbetního černého pruhu. U nás se vyskytuje pouze v severních částech republiky. Žije ve vlhkém prostředí, v zimě se stahuje k lidským obydlím. Živí se hlavně semeny a hmyzem. Stejně jako ostatní myšice se může pohybovat velkými skoky.Střevlík kožitý-Carabus coriaceus

 

Střevlík kožitý (Carabus coriaceus) - je náš největší střevlík, dlouhý až 4 cm. Obývá různé lesní biotopy a společenstva při jejich okrajích.

Střevlík fialový (Carabus violaceus)Střevlík fialový (Carabus violaceus) - je o něco menší, má fialový lem na okrajích krovek. Na rozdíl od střevlíka kožitého žije také v polích, na lukách a zahradách.

Střevlík Scheidlerův-Carabus scheidleri

 

Střevlík Scheidlerův (Carabus scheidleri) - je vzácnější než předchozí druhy, proto patří mezi chráněné druhy živočichů v ČR. Kromě lesů obývá také louky, pole a pastviny. Zbarvení brouka je velmi proměnlivé, fialové, bronzové, zlatavé i zelené. Střevlíci jsou draví brouci, loví především v noci. Během dne je můžeme spatřit pod kameny, kmeny a pod kůrou starých stromů.

Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra)

Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) - je nápadný svými žlutými a oranžovými skvrnami rozmístěnými různě po těle. Zbarvení má výstražný význam. Mloci žijí samotářsky, k zimování se někdy shlukují. Jejich aktivita je omezená a závislá na vlhkosti. Mlok je významným ukazatelem kvality prostředí, žije pouze v lesích s původním složením dřevin a čistými potůčky.

 

Přihlášení
Jméno:
Heslo:
Přihlásit
Registrovat
Diskuze
Vaše komentáře
Nic nového.
Akce