Anketa
Třídění odpadů
Třídíte odpad?
ANO, částečně
285285
285 hlasů
NE
4343
43 hlasů
ANO
273273
273 hlasů
Kontakty

Městský úřad Kopřivnice
odbor životního prostředí
Štefánikova 1163
742 21 Kopřivnice

e-mail:

tel: 556 879 786

kontakty na pracovníky

Zastavení č.4 - Pískovna

Pískovna  (584 m n.m.)

Masiv Pískovny je tvořen bašskými vrstvami (flyš – především pískovce, místy vápence a jílovce), křídového stáří. Vrchol Pískovny je druhým nejvyšším místem na Lašské naučné stezce. Nabízí výhled na všechny světové strany. Na severovýchodě a východě vystupuje mohutná hradba Moravskoslezských Beskyd, která lemuje Podbeskydskou pahorkatinu. Nejvýraznější součástí pásma Podbeskydské pahorkatiny je Štramberská vrchovina. V rámci územního systému ekologické stability krajiny je Pískovna vedena jako biocentrum regionálního významu. Je rovněž významným krajinným prvkem.

Příměstský les Šostýn (55 ha), který se rozkládá v Brdech, Pískovně a v okolí hradu Šostýna, byl vyhlášen v roce 1993. Příměstský les patří do kategorie lesů zvláštního určení. Sem patří lesy, ve kterých veřejný zájem na zlepšení a ochranu životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa převažuje nad hospodářským využitím. Pro občany města a jeho návštěvníky je nejvýznamnější funkce rekreační, pro ochránce přírody funkce půdoochranná, vodoochranná, klimatická nebo krajinotvorná.

Ve starších porostech se smrkem v nižších polohách, zejména v části pod Pískovnou se jako jedna z prvních hub již v březnu objevuje v celých skupinkách drobná jedlá penízovka smrková (Strobilurus esculentes). Na podzim roste pod Pískovnou houba, která voní po housence drvopleně, šťavnatka drvopleňová (Hygrophorus cossus). Jednou z nejhojnějších hub rostoucích téměř všude pod břízou je jedovatá čechratka podvinutá (Paxilus involutus).

Při pohledu na oblohu můžeme spatřit siluety následujících ptáků:

Krkavec velký (Corvus corax) - za letu je typický svým klínovitým ocasem a svou velikostí, v rozpětí křídel dosahuje až 1 m. Druh vyžaduje pozornost z hlediska ochrany. Početnost populace je u nás po mnohaletém poklesu na vzestupu. Důvodem je adaptace ptáka na kulturní krajinu. Na Moravě zahnízdil zhruba po 100 letech až v roce 1968 na Hukvaldech. V přírodě plní významnou sanitární funkci, protože jeho potrava zahrnuje také mršiny a různé odpadky.

Jestřáb lesní (Accipiter gentilis) - tento druh je možno občas pozorovat. Jedná se o ohrožený druh, u kterého je v posledních letech patrný úbytek. V letu se jeví křídla krátká, ocas naopak dlouhý. Je to typický lovec různých druhů ptáků. Loví hlavně havrany, vrány a sojky.

Káně lesní (Buteo buteo) - zvaná myšilov. Kroužící káně je na obloze jevem častějším než předchozí druhy. Za letu se pozná podle širokých a dlouhých křídel a širokého ocasu. Hlavní složkou potravy jsou drobní hlodavci.

Ekologický význam dravců i krkavce v přírodě je značný, proto všechny uvedené druhy vyžadují ochranu. Káně, jestřáb i krkavci jsou stálí, nejvýše přelétaví.

Holub hřivnáč (Columba palumbus) - žije v lesích všech druhů od nížin až vysoko do hor; za potravou zalétá do polí. Je o čtvrtinu větší než holub domácí, šedě zbarvený s bílými skvrnami po stranách krku a bílým polem na křídle patrným hlavně za letu. Je tažný, jen výjimečně u nás přezimuje.

Holub doupňák (Columba oenas) - žije ve starších lesích s dutými (doupnými) stromy a na přilehlých polích. Je velký asi jako holub domácí, celý šedě zbarvený, na hrudi vínově načervenalý, hnízdí v dutinách starých stromů. Je ohrožen důsledným lesním hospodařením, kvůli němuž se v lesích doupné stromy nevyskytují.

Žluna zelená (Picus viridis) - žije ve světlých lesích i v zahradách a otevřené krajině, je velká přibližně jako hrdlička; má čistě zelený hřbet a křídla, bělavé břicho a červené temeno hlavy.

Na kamenech a vyhřátých pařezech na pasece lze zastihnout vyhřívající se ještěrku živorodou (Lacerta vivipara). Žije zejména v horských oblastech, kde se ostatní druhy plazů vzhledem k nepříznivým klimatickým podmínkám nemohou rozmnožovat pomocí kladení vajec. Ještěrka živorodá se na tyto podmínky adaptovala, vejce inkubuje ve vlastním těle a klade je těsně před vylíhnutím mláďat.

Už brzy z jara, je-li teplé počasí, zejména ráno a po poledni, se občas můžeme setkat s jediným jedovatým hadem žijícím na našem území. Zmije obecná (Vipera berus) má zavalité tělo s krátkým ocasem a dorůstá délky až 1 metru. Zbarvení těla je velmi proměnlivé od hnědošedé s rezavou kresbou až po červenohnědé s bílými retními štítky. Uštknutí zmijí může mít vážnější následky u dětí a osob s oslabeným zdravím. Zmije uštkne, jen když se cítí ohrožena nebo když na ni šlápneme. Pokud může, člověku se vyhýbá. Zmije si zasluhuje ochranu, protože je důležitým činitelem při udržování biologické rovnováhy.

 

 

Přihlášení
Jméno:
Heslo:
Přihlásit
Registrovat
Diskuze
Vaše komentáře
Nic nového.
Akce