Anketa
Třídění odpadů
Třídíte odpad?
ANO, částečně
276276
276 hlasů
NE
4343
43 hlasů
ANO
265265
265 hlasů
Kontakty

Městský úřad Kopřivnice
odbor životního prostředí
Štefánikova 1163
742 21 Kopřivnice

e-mail:

tel: 556 879 786

kontakty na pracovníky

Zastavení č.6 - Hrad Šostýn

Hrad Šostýn  (441 m n.m.)

Hrad Šostýn (pův. názvem Schornstein) byl založen koncem 13. století (vystavěn kolem roku 1290) hrabětem Jindřichem z Hückeswagenu.

Ve  vstupní části do hradu stála nad dřevěným přístupovým mostem v poslední části padacím štíhlá válcová věž. V průměru měla necelých šest a půl metru. Bylo z ní vidět na věž štramberského hradu, nejbližšího strategického bodu v rámci soustavy (řetězce) opevněných sídel strážců Moravské brány. Spolu s docela malým dvorkem a strážnicí pro posádku byla vysloveně obrannou částí. Do zřejmě věžové brány s propadlištěm, zčásti vytesané do skály, se přicházelo po druhém mostě s propadlištěm. Hned za branou bylo obytné stavení a nevelký dvůr. V jižní části nádvoří stálo jádro hradu, nyní nejlépe zachovaná část.

Vnitřní hrad obepínal příkop a mohutný val, na jihu, na západě a na východě zdvojený nezbytnou palisádou. Než se příchozí dostal až sem, musel zřejmě zdolat ještě dva opevněné pahorky.

Zatímco hrady Hukvaldy a Starý Jičín stojí na osamělých kopcích, Šostýn vyrostl ve stínu Pískovny, v poměrně nevýhodné poloze. To mohlo být v dobách vyspělejší dobývací techniky důvodem jeho ztečení a zboření.

Studna na hradě asi nikdy nebyla a vodu jeho obyvatelé brali zřejmě z cisterny. Podle zvyku se do ní sváděla soustavou dřevěných okapů ze střech, protože jí na hradech bývalo vždy spíše méně než více.

Hrad náležel olomouckému biskupství, které jej často udělovalo v léno světským feudálům. K nejznámějším správcům hradu patřil olomoucký biskup Mikuláš z Rýzmburka (kolem roku 1389), který si hrad oblíbil a často na něm pobýval. Hrad byl obléhán r. 1404 polským vojskem a někdy brzy po roce 1420 byl dobyt biskupským vojskem, které vypálený a pobořený hrad předalo zákonnému majiteli. Ten však již hrad neopravil. Hrad byl natrvalo opuštěn a chátral. V polovině 19. století za vlastnictví zemanského rodu Rašků byly jeho nadzemní části strženy a materiál použit na výstavbu továrny na hliněné zboží. V roce 1945 přešel hrad do státního majetku.

Zajímavé dějiny má hrad od počátku 20. století. S jeho soustavným výzkumem začal v roce 1935 místní vlastivědný pracovník Emil Hanzelka. Ve 30. letech byly odkryty základy jádra hradu, byla provedena konzervace odkrytých zdí. Od konce 30. let do konce let 80. sloužil hrad jen výletníkům a vandalům. Od roku 1988 se v lokalitě provádí záchranný archeologický výzkum spojený se záchovnou údržbou vykopaných zbytků zdí a hradeb. Četné archeologické nálezy (např. Šostýnská Venuše) jsou vystaveny v expozici muzea Fojtství.

Na nejvyšším místě zříceniny hradu Šostýna se nachází Žižkova lípa. Byla pojmenována v roce 1933 Klubem československých turistů. Nazvána tak byla podle posledních držitelů hradu Šostýna, kteří příslušeli k moravské husitské šlechtě. Její stáří je asi 200 - 250 let.

Ve zříceninách hradu, v hromadách suti a v puklinách ve skále jsou důležitá zimoviště obojživelníků a plazů. Zimují zde ropucha obecná (Bufo bufo), skokan hnědý (Rana temporaria), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis). Poslední dva jmenované druhy se zde zdržují po celý rok.

Dále zde můžeme spatřit tyto hmyzožravce:

Rejsek obecný (Sorex araneus)Rejsek obecný (Sorex araneus) - stejně jako příbuzný krtek má rejsek sametovou srst, ale na rozdíl od něj se čile pohybuje v travnatém porostu a dobře šplhá. Je charakteristickým obyvatelem lesů. Živí se různými druhy bezobratlých. Denně spotřebuje potravu o hmotnosti rovnající se hmotnosti vlastního těla. Ježek východní (Erinaceus concolor)

Ježek východní (Erinaceus concolor) - ohrožený lesostepní druh, který se však dobře přizpůsobil podmínkám v kulturní krajině. Zimu přespává od října do března ve svém hnízdě, během zimního spánku tráví pouze ze svých tukových zásob. Aktivní je za soumraku a v noci, kdy je charakteristický svým hlučným funěním a dupotem.

Kromě hmyzožravých savců můžeme například zahlédnout také lesní druhy motýlů, které jsou časté na lesních mýtinách, pasekách, v okolí lesních cest a v okrajových partiích lesa.

Perleťovec stříbropásek (Argynnis paphia )Perleťovec stříbropásek (Argynnis paphia) - je krásný motýl, který upoutá nejvíce ze všech druhů perleťovců. Rub křídel má ozdoben perleťovými pruhy (odtud je oOkáč pýrový (Pararge aegeria) dvozen také název motýla). Létá hlavně v červenci a srpnu.

Okáč pýrový (Pararge aegeria) - motýl přezimuje ve stadiu kukly, a proto létá již brzy zjara. Housenky se vyvíjejí na listech pýru plazivého.

Přihlášení
Jméno:
Heslo:
Přihlásit
Registrovat
Diskuze
Vaše komentáře
Nic nového.
Akce