Anketa
Třídění odpadů
Třídíte odpad?
ANO, částečně
273273
273 hlasů
NE
4343
43 hlasů
ANO
260260
260 hlasů
Kontakty

Městský úřad Kopřivnice
odbor životního prostředí
Štefánikova 1163
742 21 Kopřivnice

e-mail:

tel: 556 879 786

kontakty na pracovníky

Zastavení č.7 - Raškův kámen

Raškův kámen  (492 m n.m.)

Chráněný přírodní útvar Raškův kámen je skutečnou perlou kopřivnických hor. Bělostná barva malebné Raškovy skály nás upozorňuje na štramberské vápence (kopřivnické neboli olivetské vápence jsou barvy červené). Izolovaný vápencový blok vznikl odtržením od korálového útesu a přemístěním podmořským sesuvem do hlubší části mořské pánve. Okolí tvoří vápence, slíny a jíly bašského souvrství.

Na nejvyšším místě skály vybudovali v roce 1951 členové kopřivnického Klubu československých turistů železný vyhlídkový můstek (výška můstku nad přístupovou cestou je 50 metrů). Čnící, zdaleka viditelné vápencové skalisko je nazváno podle původního majitele okolních lesů - zemana Rašky. Z můstku se naskýtá úchvatný pohled ve směru ke štramberskému Kotouči, na masiv kopřivnických hor s Červeným kamenem, na část města Štramberka a Bílou horu. Pod Raškovým kamenem ve srázných zajímavých roztokách sbírá své prameny potok Kopřivnička s ložisky vápencového tufu.

Tolita lékařská-Vincetoxicum hirundinaria

Huseník chlupatý-Arabis hirsuta

Řeřišničník písečný-Cardaminopsis arenosa

 

 

 

 

 

 

 

Na skále najdeme zbytky teplomilné květeny. Jsou to kostřava sivá (Festuca glauca), tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria), huseník chlupatý (Arabis hirsuta), řeřišničník písečný (Cardaminopsis arenosa), krvavec menší (Sanguisorba minor), rozchodník ostrý (Sedum acre), oman hnidák (Inula conyza).

Krvavec menší-Sanguisorba minor

Rozchodník ostrý-Sedum acre

Oman hnidák-Inula conyza

 

 

 

 

 

Kromě sleziníku červeného (Asplenium trichomanes) a osladiče obecného (Polypodium vulgare) se v lokalitě s postupující sukcesí dřevin ještě vyskytuje původní ojedinělá populace keře skalníku obecný (Cotoneaster integerrima).

Sleziník červený-Asplenium trichomanes

Osladič obecný-Polypodium vulgare

Skalník obecný-Cotoneaster integerrima

 

 

 

 

 

V okolních lesích s přirozenou skladbou dřevin a bohatým zastoupením lesních rostlin rostou některé orchideje, například okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia) i okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis) a ze zajímavějších druhů čistec alpský (Stachys alpina), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), žindava evropská (Sanicula europaea), silenka nící (Silene nutans), hrachor jarní (Lathyrus vernus) aj.

Na tento izolovaný výchoz jurských vápenců a slepenců jsou vázána společenstva skalních štěrbin a částečně i skalních stepí. Na výslunných stanovištích je možné setkání s ještěrkou obecnou (Lacerta agilis) a slepýšem křehkým (Anguis fragilis).

Strakapoud velký-Demdrocopos major

Brhlík obecný-Sitta europaea

Šoupálek dlouhoprstý-Certhia familiaris

 

 

 

 

 

 

V okolních porostech můžeme pozorovat několik druhů šplhavých ptáků živících se dřevokazným hmyzem: datla černého (Dryocopus martius), strakapouda velkého (Dendrocopos major), brhlíka lesního (Sitta europaea) a šoupálka dlouhoprstého (Certhia familiaris). Vyhledávají zde potravu stejně jako další pěvci, např. sojka obecná (Garrulus glandarius), sýkora koňadra (Parus major), sýkora babka (Parus palustris), sýkora modřinka (Parus caeruleus).

Sýkora koňadra-Parus major

Sýkora babka-Parus palustris

Sýkora modřinka-Parus coeruleus

 

 

 

 

 

 

V okolí Raškova kamene se nacházejí tři pověstné buky - Ondrášův, Raškův a buk Černých myslivců. Ty byly pojmenovány již ve třicátých letech 20. století Klubem československých turistů. V roce 1997 byly vyhlášeny památnými stromy. Jsou označeny státním znakem České republiky s názvem stromu.

Ondrášův buk se nachází pod skalisky Raškova kamene. Dosahuje výšky 37 m, obvod kmene ve výši 1,3 m činí 329 cm. K tomuto stromu se vážou některé staré lidové pověsti o zbojníku Ondrášovi, který prý tudy chodíval z trhů ve Frenštátě.

Raškův buk je vysoký 37 m, obvod kmene dosahuje ve výši 1,3 m 343 cm. Je dominantním stromem lesního porostu v bezprostřední blízkosti Raškovy skály.

Buk Černých myslivců se nachází v lesním porostu nad Raškovým kamenem. Dosahuje výšky 27 m, obvod kmene je ve výšce 1,3 m 300 cm. Připomíná Černé myslivce, hrdiny stejnojmenné knihy Růženy Svobodové, v níž autorka volně zpracovala příběhy, které se tradovaly o olomouckém kardinálu Furstenberkovi. Beskydské prostředí, do něhož jsou tyto příběhy zasazeny, vytváří přírodní baladický rámec pro osudy členů myslivecké družiny, jímž rozmar jejich pána byl zákonem a příkazem. I když jsou jednotlivé postavy povídek autorčinou fikcí, přece v nich lze najít řadu konkrétních historických kořenů, z nichž čerpala její fantazie.

V okolí jsou pozůstatky  tzv. „Havířských ďur“. Jsou posledními připomínkami pokusů o hledání uhlí v kopřivnických horách v letech 1790 – 1795 a později roku 1807. Jde o zbytky jam a hald, které tu zanechali horníci z Čech, když je zdejší zeman Raška povolal, aby nalezli uhlí.

 

 

Přihlášení
Jméno:
Heslo:
Přihlásit
Registrovat
Diskuze
Vaše komentáře
Nic nového.
Akce