Anketa
Třídění odpadů
Třídíte odpad?
ANO, částečně
285285
285 hlasů
NE
4343
43 hlasů
ANO
273273
273 hlasů
Kontakty

Městský úřad Kopřivnice
odbor životního prostředí
Štefánikova 1163
742 21 Kopřivnice

e-mail:

tel: 556 879 786

kontakty na pracovníky

Zastavení č.8 - Janíkovo sedlo

Janíkovo sedlo  (493 m n.m.)

Janíkovo sedlo je nejvýše položeným místem Janíkova údolí mezi Pískovnou, Červeným kamenem a Holým vrchem. Louky na sedle a na sjezdovce Červeného kamene jsou pro zachování velké rozmanitosti rostlinných a živočišných druhů a výskytu zvláště chráněných druhů rostlin z čeledi Orchideaceae registrovány jako významné krajinné prvky.

Údolí i sedlo byly nazvány podle arcibiskupského nadhajného Filipa Janíka. Nadhajný Janík obhospodařoval Červený kámen, les Cihelňák v Příboře, Tichavskou hůrku, Vlčí dubinu v Prchalově a byl též zodpovědný za vodní hospodářství na Lubině a jejích přítocích od drnholeckého jezu po katastrální hranici s Kunčicemi pod Ondřejníkem. Rodina nadhajného Janíka bydlela v dřevěné hájovně v dolní části sedla, která nyní slouží jako středisko ekologické výchovy. Poblíž hájovny se nachází chráněný soliter Janíkovy lípy.

Vydáme-li se stezkou z Janíkova údolí k vrcholu Červeného kamene, můžeme najít prameny potoka Kopřivničky s pramenem nazvaným Jericho. Za údolím se vypíná Holý vrch (486 m n.m.), kde se ve výchozech chlebovických vrstev těžily vápencové valouny. Z valounů se tu kdysi pálívalo vápno v jednoduchých vápenkách, jejichž základy jsou dodnes patrné. Dolováním valounů byly vytvořeny ve stráních četné výklenkové sluje, dnes již zavalené, zvané „Jezevčí ďury“.

Na zachovalých a obhospodařovaných loukách se vyskytují některé vzácné orchideje, například vstavač mužský (Orchis mascula), bradáček vejčitý (Listera ovata) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). Vlhká a podmáčená stanoviště provázejí prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii).

Vstavač mužský (Orchis mascula)

Bradáček vejčitý (Listera ovata)

Vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia)

Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis)

Prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii)

 

 

 

 

 

Travnaté okraje lesů společně s křovinami vytvářejí příznivé mikroklima pro růst hub. Na konci března tam roste poměrně dost jedovatá zvonovka jarní (Nolanea verna). O měsíc později jedlá čirůvka májovka (Calocybe gambosa). Počátkem léta se někdy nachází polnička raná (Agrocybe praecox). Na volných místech v porostech travin se nacházejí pěkně zbarvené houby jako voskovka citrónová (Hygrocybe chlorophana), voskovka papoušková (H. psittacina) a hojná voskovka kuželovitá (H. conica). Na kraji lesa pod odkvetlými trnkami rostou jedlé závojenky podtrnky  (Entoloma clypeatum).

Čirůvka májovka (Calocybe gambosa)

Voskovka citrónová (Hygrocybe chlorophana)

Voskovka papoušková (Hygrocybe psittacina)

Závojenka podtrnka (Entoloma clypeatum)

 

 

 

Kombinace pestrých a zachovalých lučních společenstev, křovinatých lemů, blízkost lesních porostů a přítomnost skládek vytěženého dříví vytvářejí podmínky pro mnoho rozmanitých druhů hmyzu. Na okoličnatých rostlinách a kozlíku lékařském na okrajích lesa je možné v létě zastihnout několik druhů tesaříků - tesaříka skvrnitého (Strangalia maculata), tesaříka černošpičkého (Strangalia melanura), tesaříka obecného (Leptura rubra), kozlíčka dvojtečného (Obera oculata), tesaříka panenského (Gaurotes virginea) a vzácně i karpatského endemita (vyskytuje se pouze v oblasti Karpat), tesaříka karpatského (Gaurotes excelens).

Tesařík skvrnitý (Strangalia maculata)

Tesařík černošpičký (Stenurella melanura )

Tesařík obecný (Stictoleptura rubra)

Zdobenec skvrnitý (Trichius fasciatus)

Tesařík piluna (Prionus coriarius)

 

 

 

Dále se na těchto místech můžeme setkat se zdobencem skvrnitým (Trichius fasciatus), příbuzným zlatohlávků, který zbarvením i ochlupením těla napodobuje čmeláky, zlatohlávkem zlatým (Cetonia aurata), pestrokrovečníkem včelovým (Trichodes apiarius), kněžicí páskovanou (Graphosoma lineatum), čmelákem polním (Bombus agrorum) a čmelákem skalním (Bombus lapidarius). Na složeném dříví lze zastihnout pilořitku velkou (Urocerus gigas), jejíž larvy vyhlodávají chodby ve dřevě, a lumka velkého (Rhyssa persuasoria), jehož samičky kladou dlouhým kladélkem vajíčka do larev dřevokazného hmyzu, především pilořitek. V lučních porostech se můžeme setkat s kovaříkem kovovým (Selatosomus aeneus), kovaříkem zelenavým (Corymbites pectinicornis), na žlutých květech lze nalézt krasce čtyřtečného (Anthaxia quadripunctata). Za večera na okrajích lesa občas poletuje tesařík piluna (Prionus coriarius) nebo lišaj lipový (Dilina tiliae). Na vlhkých místech při okraji lesa lze zastihnout užovku obojkovou (Natrix natrix).

Zlatohlávek zlatý (Cetonia aurata)

Pestrokrovečník včelový  (Trichodes apiarius)

Pilořitka velká (Urocerus gigas)

Lumek velký (Rhyssa persuasoria)

 

Přihlášení
Jméno:
Heslo:
Přihlásit
Registrovat
Diskuze
Vaše komentáře
Nic nového.
Akce