Anketa
Třídění odpadů
Třídíte odpad?
ANO, částečně
285285
285 hlasů
NE
4343
43 hlasů
ANO
273273
273 hlasů
Kontakty

Městský úřad Kopřivnice
odbor životního prostředí
Štefánikova 1163
742 21 Kopřivnice

e-mail:

tel: 556 879 786

kontakty na pracovníky

Zastavení č.10 - Okružní cesta

Okružní cesta  (505 m n.m.)

Okružní cesta je účelovou lesní komunikací vedoucí kolem masivu Červeného kamene. Umožňuje přístup do lesa jak lesní technice, tak v případě požáru i hasičům. Okružní cesta však slouží především k přepravě vytěženého dřeva z lesa k dalšímu zpracování.

Účelová lesní komunikace (cesta) je spojnicí uvnitř lesních hospodářských celků i mezi nimi. Názvy lesních cest vycházejí ze způsobů jejich využití. Trasa naučné stezky vede především po přibližovacích cestách, nazývaných též svážnice, a cestách odvozních. Svážnice slouží k přibližování dřeva traktory nebo jinými mechanizačními prostředky od místa těžby k místu odvozu dříví. Svážnice usnadňují také přístup pracovních prostředků, které zajišťují obnovu porostů, pěstební a záchranářské zásahy v nově založených porostech. Odvozní cesta usnadňuje přístup dopravních prostředků a pracovních strojů do lesa, a tak zaručuje celoroční nebo alespoň sezónní odvoz dříví. Jednou z povinností vlastníka lesa je také údržba lesních cest, které jsou nejvíce poškozovány rušivou mechanickou činností vody, zejména vymíláním (erozí) a splachováním půdy (denudací).

Kaluže a koleje na cestě, způsobené těžkou lesní technikou, jsou naplněné dešťovou vodou důležitou Modranka karpatská-Bielzia coerulanslokalitou rozmnožování obojživelníků, kteří se do této náhradní lokality rozšířili z míst vhodnějších k osídlení. Pravidelně se zde rozmnožuje čolek horský (Triturus alpestris), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) a ropucha obecná (Bufo bufo). Po deštích nebo za vlhka lze na cestě zastihnout sytě modře zbarveného velkého slimáka modranku karpatskou (Bielzia coerulanus), který je karpatským endemitem tzn., že se vyskytuje pouze v oblasti Karpat.

V blízkosti cesty můžeme pozorovat řadu živočichů typických pro jehličnaté i listnaté lesy. Strakapoud malý-Dendrocopos minor

Strakapoud velký-Demdrocopos majorStrakapoud velký (Dendrocopos major) - má černobílé zbarvení, hlavička a spodní strana ocasu jsou sytě červené. Žije v jehličnatých i listnatých lesích.

Strakapoud malý (Dendrocopos minor) - nazývaný také stráček, je opravdu malý, jen o něco větší než vrabec, jinak je podobný předchozímu druhu. Žije v listnatých lesích, v zimě přilétá za potravou až do městského prostředí, kde je častým návštěvníkem krmítek. Oba druhy strakapoudů jsou konzumenty dřevokazného hmyzu.

Kalous ušatý-Asio otusKalous ušatý (Asio otus) - je typickou lesní sovou. Je velmi užitečný, protože sePlch lesní-Dryomys nitedula živí drobnými hlodavci. Pozná se podle typických „perových uší“. Všechny tři druhy ptáků jsou stálé s celoročním výskytem.

Plch lesní (Dryomys nitedula) - vzácný druh drobného lesního savce, v ČR žije jen na severní Moravě. Žije nočním způsobem života. Během zimního spánku, který trvá od konce září do počátku dubna, je plch stočený ve svém kulovitém hnízdě. Je chráněným druhem.Veverka obecná-Sciurus vulgaris

Veverka obecná (Sciurus vulgaris) - ohrožený, dříve hojný, dnes již vzácný druh. Veverka výborně šplhá a skáče až do vzdálenosti 4 m. Většinu času tráví na stromech, kde si staví kulovité hnízdo se dvěma otvory. Upřednostňuje jehličnaté lesy, které jí poskytují k potravě oblíbená semena. Na rozdíl od plcha se neukládá k zimnímu spánku.

Můžeme vidět i další ptáky, jako králíčka obecného (Regulus regulus), králíčka ohnivého (Regulus ignicapillus), šoupálka dlouhoprstého (Certhia familiaris) a brhlíka lesního (Sitta europaea).

Králíček obecný-Regulus regulus

Králíček ohnivý-Regulus ignicapilla

Šoupálek dlouhoprstý-Certhia familiaris

Brhlík obecný-Sitta europaea

 

 

 

 

V jehličnatých lesích roste jedlá, ale nepříliš dobrá houba holubinka hlínožlutá (Russula ochroleuca). Na osluněných okrajích lesa se daří jedlým holubinkám například holubince nazelenalé (R. flavovirens), holubince mandlové (R. vesca), holubince olivové (R. olivacea) a holubince révové (R. xerampelina). Z hřibových hub se vyskytuje suchohřib žlutomasý (Xerocomus chrysenteron), méně suchohřib plstnatý (X. subtomensosus). Hřibům (dubový, smrkový, kovář) se daří spíše na svazích obrácených k Lichnovu a Bařinám.

 

Přihlášení
Jméno:
Heslo:
Přihlásit
Registrovat
Diskuze
Vaše komentáře
Nic nového.
Akce