Anketa
Třídění odpadů
Třídíte odpad?
ANO, částečně
275275
275 hlasů
NE
4343
43 hlasů
ANO
263263
263 hlasů
Kontakty

Městský úřad Kopřivnice
odbor životního prostředí
Štefánikova 1163
742 21 Kopřivnice

e-mail:

tel: 556 879 786

kontakty na pracovníky

Suspendované částice a frakce PM 10

Kopřivnice byla jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vyhlášena podle imisních charakteristik. Dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší v platném znění jsou v §7 odst. 4 zákona stanoveny zóny nebo aglomerace dle územního principu podle jednotlivých územních celků (kraje, obce). Podle modelu došlo v roce 2003 k překročení 24hodinového imisního limitu a meze tolerance pro PM10 na 100% území města, roční imisní limit byl překročen na 67% a mez tolerance na 17 % území. V následujícím roce (2004) byl tento limit překročen pouze na velmi malé části města a k překročení meze tolerance nedošlo. Ač byly v roce 2004 koncentrace PM10 podlimitní, je pravděpodobné že 24hodinové koncentrace této látky mohou být nadlimitní. Je nutno brát v úvahu že výchozí data pro modelování imisní situace nepochází z Kopřivnice, nýbrž byla brána z měřící stanice ve Studénce, která se nachází severně od Kopřivnice. V roce 2005 a stejně tak i v následujících letech, je Kopřivnice rovněž zařazena do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší.

(Poznámka: Při vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, na základě dat z rok 2004 a následných, se jako nejmenší územní jednotky, pro které jsou předmětné oblasti vymezeny, brány území stavebních úřadů.)

 

Charakteristika suspendovaných částic

Jako prach jsou označovány tuhé nebo kapalné částice v ovzduší s průměrem menším než 500 mikrometrů. Částice větší než 100 mikrometrů se neudrží dlouho ve vznosu a rychle sedimentují k zemi. Z hlediska lidského zdraví jsou proto méně závažné než frakce menší velikosti. Prachové částice se člení jednak podle velikosti částic, dále pak dle chemických, fyzikálních nebo biologických vlastností. Zdravotní účinky prachových částic jsou pak závislé právě na oněch fyzikálních, chemických, biologických vlastnostech a velikostech částic. Například u polétavého prachu, který vzniká v rámci spalovacích procesů, dochází k vyššímu toxikologickému potenciálu, a to zejména proto, že má relativně velký povrch a často obsahuje těžké kovy nebo nebezpečné organické sloučeniny.



 

Zdravotní rizika

Zdravotní rizika prachu jsou závislá nejen na velikosti částic, ale také na původu prachu a látkách, jenž jsou na těchto částicích navázány. Z hlediska velikosti částic jsou nebezpečné frakce PM10 a z nich pak převáženě jemná vdechovaná (respirabilní) frakce PM 2,5 a menší. Velikost částic určuje jejich schopnost průniku do nižších etáží dýchacích ústrojí. Zatímco částice velikosti 10 - 5 mikrometrů jsou zachyceny v horních cestách dýchacích řasinkovým epitelem a následně za pomocí těchto řasinek a hlenových žlázek odstraněny z těla vykašláním, spolknutím nebo nosním sekretem, u částic menších než 5 mikrometrů se předešlý mechanizmus neuplatní, a proto se dostávají až do průdušek a dále (záleží na velikosti částice, např. PM2,5 se dostávají až do plicních sklípků). V těchto plicních etážích se již řasinkový epitel nenachází, proto musí tyto částice být odstraněny za pomocí makrofágů. Tato schopnost plic zbavovat se prachu se nazývá ,,samočistící funkce plic“. Nutno však podotknout, že v případě velkého usazování prachu nejsou plíce schopny se veškerých částic zbavit, dochází k zanášení plic a následně ke změnám plicních funkcí. Plicní sklípky jsou vyplněny pohlcenými - fagocytovanými prachovými částicemi, dochází k zmenšení respiračního prostoru a následně k restrikci krevního oběhu. Tyto změny pak mohou vést ke změnám sycení krve kyslíkem, přetížení srdce a může dojít až ke smrti. Velmi vnímavými jsou především děti, těhotné ženy, senioři, chronicky nemocní a alergici, u nichž mohou mít tyto změny i fatální důsledky. Rizika prachových částic jsou vystupňována látkami, které jsou navázány na jejich povrchu. V tomto případě pak závisí účinek i na druhu dané látky, na její rozpustnosti v tělních tekutinách a biologické aktivitě. Obecně lze říci, že suspendované částice v znečištěném ovzduší způsobují zejména dráždění sliznice dýchacích cest, ovlivňují funkce řasinkového epitelu horních dýchacích cest, vyvolávají zvýšenou tvorbu (hypersekrece) bronchiálního hlenu. Tím dochází ke snížení samočisticí funkce a obranyschopnosti dýchacího traktu. Vznikají tak vhodné podmínky pro rozvoj virových a bakteriálních respiračních infekcí, je možný postupný přechod akutních zánětlivých změn do chronické fáze za vzniku chronické bronchitidy, chronické obstrukční nemoci plic. Dochází tedy k nárůstu morbidity i mortality. Jak již z textu vyplývá, tyto účinky jsou závislé především na stavu imunitního systému, věku, zatížeností alergií, případné kumulaci s pracovní expozicí a době trvání expozice.

Krátkodobá expozice

o      Zvýšení počtu zánětlivých onemocnění
o      Nepříznivé účinky na kardiovaskulární systém
o      Zvýšená spotřeba léčiv
o      Zvýšení počtu hospitalizací
o      Zvýšení úmrtnosti

Chronická expozice
o      Snížení plicních funkcí
o      Růst onemocnění dolních cest dýchacích
o      Zvýšení chronických obstrukčních onemocnění plic
o      Snížení předpokládané délky dožití (převážně v důsledku úmrtnosti na kardiovaskulární a plicní onemocnění)
Přihlášení
Jméno:
Heslo:
Přihlásit
Registrovat
Diskuze
Vaše komentáře
Nic nového.
Akce